Autorem odborného článku je externí redaktor Dag Jeger

Motto: „Pohon založený na principu Nekonečné Nepravděpodobnosti je senzační nová metoda, jak překonávat obrovské mezihvězdné vzdálenosti za pouhou nictinu vteřiny a nemuset se při tom plácat v hyperprostoru.“ Douglas Adams: Stopařův průvodce po Galaxii

Virtualizace, cloud computing, outsourcing a další cizokrajně znějící slova jsou dnes nejčastěji skloňovanými pojmy všude tam, kde se píše, mluví či diskutuje o informačních a komunikačních technologiích. Jejich výhody, přednosti a přínosy počínaje úsporami nákladů na pořízení a provoz ICT infrastruktury, přes přenesení plateb na informatické služby do operativních výdajů či využívání pouze nezbytných prostředků až po neskutečnou ochranu životního prostředí, se staly moderními zaklínadly většiny operátorů, poskytovatelů ICT služeb ale i výrobců ICT zařízení. 

Bohužel jako u všech euforicky emocionálních chvalozpěvů se i v případě globální virtualizace, outsourcingu a mračného počítání poněkud opomíjejí jejich dopady a „vedlejší účinky“. Ono se většinou zákazníkům říká jen to, co se hodí a co chtějí slyšet, o problémech, které mohou vzniknout, a potížích, které mohou nastat, se taktně mlčí nebo se píší petitem v poznámkách pod čarou, co je stejně nikdo nečte. Kapka ke kapce, najednou je tu povodeň a všichni se strašně diví, kde se voda vzala. Dluhové krize jsou toho celkem jasným dokladem. A nejhorší na všem je, že jako druh je lidstvo dokonale nepoučitelné. Jen se z jednoho problému vyhrabe, vrhá se do nového zamlčujíc možné následky a důsledky a poměrně naivně očekávajíc, že to nějak dopadne. Ono to pravda vždycky nějak dopadne. Jen to „nějak“ je příslovce výrazně neurčité a jak praví Murphyho zákon, ze všech možných obtíží nastane vždy ta nejhorší s nejkatastrofičtějšími následky.

Vývoj v oblasti outsourcingu a cloud computingu navíc nelze příliš přesně predikovat. Neexistuje ani „typická IT aplikace“, s jejíž pomocí by bylo možné alespoň rámcově modelovat chování prostředí při masovém přechodu IT do mraku, nelze však ani hrubě odhadnout, jak rychle a mohutně k přechodu do klaudu bude docházet. Firmy od největších po nejmenší dnes využívají při své činnosti značně distribuované aplikace, webové služby, internetový prodej a podporu zákazníků. To vše využívá ohromných objemů dat. Jakmile dojde k postupnému přenášení IT služeb do datových center, míním aplikací i dat, propojení mezi aplikacemi, daty a jejich uživateli se může stát kritickým faktorem celé virtualizace IT. Jak se to může projevit na přenosové a datové infrastruktuře závisí na několika podstatných faktorech. Prvním z nich je rozměr zdrojových dat. Aplikace provozované v „klaudu“ potřebují ke své činnosti data. Jejich získávání a přenos jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na výkonnost a náklady na virtuální službu. Přístup k velkým objemům dat musí být rychlý a spolehlivý. Znamená to tedy, že data by měla být uložena také v mraku, což může zvýšit celkové náklady. Mezi daty a aplikací musí být k dispozici rychlé a spolehlivé spojení, což z druhé strany klade zvýšené nároky na síťovou infrastrukturu. Druhým důležitým faktorem je aktualizace a zálohování dat. Dynamicky se měnící data je třeba nejenom dokázat rychle, efektivně a spolehlivě přenášet od zdroje k úložišti, ale také průběžně zálohovat. Čím dál tím větší roli hraje i distribuce přístupu k aplikacím a datům v mraku. Zatímco ještě před několika léty byly hlavními místy využití služeb informačních a komunikačních technologií především kanceláře, firmy nebo organizace soustředěné v určitém místě, současný trend distribuovaných nadnárodních společností a především rapidně rostoucí požadavky mobilního přístupu k podnikovým informačním zdrojům prostřednictvím Internetu a virtuálních privátních sítí se významně odrazí v požadavcích na přenosové vlastnosti přístupových sítí, tzv. poslední míli, a mobilních datových sítí. 

Většina „esejí“, jinak lze podobné úvahy nazvat jen ve výjimečných případech, na téma dopady cloud computingu se zabývá především využitím virtualizace v prostředí podnikových sítí. Jen málokdo si ale uvědomuje, jak obrovsky rychle pronikají mezi běžné občany mobilní personální zařízení, třeba tzv. chytré mobilní telefony. Nedávno jsem někde zaslechl, že už půl milionu Čechů „brouzdá po Internetu“ prostřednictvím chytrých telefonů. Přístup k sociálním sítím, což mimochodem jsou také klaudové aplikace pracující ohromnými objemy dat, informačním zdrojům, ale také hraní síťových her nebo využívání virtuálních úložišť, jako jsou různé dropboxy či boxnety, pro ukládání personálních dat se musí výrazně projevit na širokopásmové rezidenční infrastruktuře a mobilních telekomunikačních i datových sítích.

Úplně jinou otázkou, kterou není lehké zodpovědět, je rovněž tolik proklamovaná ochrana životního prostředí. Až doposud soustřeďování zařízení, výpočetních i komunikačních, do datových center skutečně přinášelo pozitivní efekt založený na celkem zřejmé skutečnosti, že jeden výkonný počítač, na němž běží deset virtuálních, napáchá nižší energetickou škodu, než deset samostatně běžících byť méně výkonných počítačů. S předpokládatelným výrazně nelineárním růstem počtu klaudových aplikací a množství zpracovávaných a ukládaných dat nutně významně poroste i množství a velikost datových center. A ono sice platí, že jeden autobus kouří mnohem méně, než deset aut, ale plná dálnice autobusů nekouří o ni míň než plná dálnice aut. Komunikační i výpočetní zařízení zřejmě doznají významných technologických změn, které radikálně změní nejenom jejich informatické a přenosové vlastnosti, ale také sníží jejich energetickou spotřebu i množství tepelných či jiných zplodin, které při své činnosti produkují.

Cloud computing | Virtualizace