Motto: "Network Service: Služba je úkol nebo operace, která je dostupná přes aplikaci nebo program systému.

Služby mohou poskytovat operační systémy (jako je DOS), síťové operační systémy (jako je Novell NetWare) a aplikace. Mezi síťové služby patří například souborové služby, tiskové služby, komunikační služby, faxové služby, archivní služby a zálohovací služby. Dobrý síťový operační systém může poskytovat celou řadu služeb. Ty mohou být ve formě nadstaveb, modulů, knihoven nebo rozhraní API. Vývoj směřuje především k modulárním službám. Podle některých odhadů je cílem učinit tyto služby nezávislými na konkrétních síťových operačních systémech. Vývojáři, a možná dokonce i uživatelé, by mohli vytvářet balíky vlastních služeb.", Werner Feibel: Encyklopedie počítačových sítí, Computer Press, 1996 (zkráceno)

Dosáhnou ICT služby někdy vrcholu?

V mládí jsem si kupoval knihy, domnívaje se, že mi budou sloužit jako zdroj informací do konce života. Dnes vím, že jsem se hluboce mýlil. Zatímco film nebo televizní pořad přechází zhruba s věkem jedné generace do kategorie pamětnických, odborná ICT publikace zastará za několik let. Patnáct let stará encyklopedie počítačových sítí, z níž je převzato motto článku, originál vydalo nakladatelství Sybex v roce 1995, je toho zřejmým důkazem.

Historie moderních síťových služeb je poměrně krátká.  V roce 1991 prosazuje americký vicepresident Al Gore, později označovaný jako Otec Internetu, zákon nazvaný High Performance Computing Act. Na jeho základě se USA pouští do budování gigabitové páteční sítě NREN (National Research and Education Network). Ve stejné době jsou privatizovány jednotlivé části Internetu a je započato jejich používání pro komerční účely. Vládní finance a podpora se soustřeďují na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury a do Internetu vstupují komerční společnosti. Od roku 1993 prožívá Internet ve Spojených státech nebývalý rozmach a o dva roky později, v době, kdy vychází zmiňovaná encyklopedie, se počet počítačů připojených k Internetu zdvojnásobuje. Internet je nicméně považován především za zdroj informací a obchodní či marketingové prostředí s obrovským potenciálem. V podnikové sféře rozkvétá éra lokálních sítí, zaměstnanci jsou postupně vybavováni osobními počítači, vznikají nástroje pro týmovou spolupráci. Internet se internacionalizuje a informační a komunikační technologie se távají dalším z mocných nástrojů globalizace, jež vede k ještě většímu vzájemnému propojení politických, sociokulturních a ekonomických činností, událostí a aktivit na celosvětové úrovni a dalšímu růstu požadavků na výměnu informací. Není divu, že k procesu, v jehož důsledku se některé části světa bez ohledu na geografickou vzdálenost socioekonomicky přibližují, zatímco jiné se vzdalují, výrazně přispívá i rozvoj informačních a komunikačních technologií. Byla-li hlavním impulsem pro zahájení moderní globalizace revoluce v dopravě, která proběhla v první polovině 20. století, jsou hnacím motorem současné globalizace právě informační a komunikační technologie, které poskytují prostředky k rychlému, efektivnímu a velkoobjemovému přenosu dat mezi dnes již prakticky libovolnými místy na zeměkouli i v jejím blízkém okolí a stávají se základním nástrojem spolupráce mezi jednotlivci, skupinami, organizacemi, podniky, politiky, vládami, mocenskými uskupeními a v neposlední řadě i mezi nepřáteli společnosti, zločinci, kriminálníky a teroristy. Informace se čím dál tím více stávají nejenom výrobním prostředkem ale také obchodním artiklem a zbožím.

Postupem času se ukazuje, že bezpečnější a často levnější než uchovávat podniková data rozprostřená na několika souborových serverech v různých lokálních sítích podnikového sousítí je soustředit je v zabezpečených a spolehlivých centrálních úložištích. Vznikají datová centra, prodává či pronajímá se úložný prostor pro data. Poskytovatelům se postupně daří přesvědčit zákazníky, že je zbytečné provozovat aplikace, které se vzdálenými daty pracují, interně v organizacích a podnicích a přesunují je blíž k datům rovněž do datových center. Poskytování software nebo provozních platforem jako služby se postupně stává fenoménem doby. Z druhé strany na vývoj služeb tlačí obchod, marketing a v posledních létech také sociální sítě a zábavní průmysl. Hosting a outsourcing webů a webových aplikací urychluje rozvoj technologií a platforem, které využívají.  Web 2.0 se ještě nestačil zabydlet v našich serverech a terminálech a ze stránek odborných i populárních médií už vystrkuje kukadla Web 3.0.

V souvislosti s rostoucím odloučením dat a činností poskytovaných prostřednictvím informačních a komunikačních technologií od jejich uživatele se poslední dobou často hovoří o virtualizaci. Virtuální výpočetní prostředky se obvykle nalézají v hostingových centrech, většinou umístěných „pámbů ví kde“, v nichž jsou v mnoha velikých stojanech nastrkány stovky počítačů a na každém z nich jako samostatné procesy mohou současně běžet desítky kompletních operačních systémů, serverů, databázových či jiných uživatelských programů, které jsou prostřednictvím komunikačních nástrojů k dispozici obecně komukoli a kdekoli na světě. Kvintesencí virtualizace je poskytování jakýchkoli ICT služeb třetími stranami, jejichž geografické umístění nebo umístění služby či jejích částí je z hlediska příjemce služby irelevantní.  Vzniká další moderní pojem: cloud computing. Nebude dlouho trvat a výpočetní mrak umístěný neznámo kde bude neznámo jak poskytovat všechny nezbytné ICT služby prakticky bez ohledu na vlastnosti zařízení, které používá uživatel. Datové a telekomunikační služby se vzájemně prolínají a konvergují do jediného digitálního celku. Principiálně se mění nejenom způsob poskytování a využívání ICT služeb, ale také principy jejich objednávání, nákupu, financování i měření odebraného množství a kvality. Heslem dne se stává: plať za to, co využiješ, v kvalitě, kterou potřebuješ.

Moderní poskytování moderních ICT služeb si však nelze představit bez moderní a vysoce výkonné infrastruktury. Tvoří ji nejenom vysokorychlostní datové sítě, které umožňují služby a výsledky jejich činností doručovat spotřebitelům, ale i vybavení a zázemí datových center včetně bezpečnostních prvků, napájení či odvodu a využití ohromného množství ztrátového tepla.

Moderní služby v moderních sítích, virtualizace a cloud computing jsou bezesporu logickým vyústěním historického vývoje výpočetní a komunikační techniky a jejich postupného slaďování jak s požadavky moderní ekonomiky, průmyslu a obchodu, tak i moderního pojetí vzdělávání, zábavy a odpočinku. Ač se to zdá nepravděpodobné, myslím si, že dnes služby ICT zdaleka nedosáhly svého vrcholu a je velkou otázkou, zda v překotném rozvoji lidského rodu a jeho požadavků stihnou vrcholu vůbec někdy dosáhnout.