ICT Security  Podnikové systémy Reseller Channel Link

Banner

KALENDÁŘ AKCÍ

<  Duben 2014  >
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
   1  2  3  4  5  6
  7  8  910111213
14151617181920
212627
    

PRODUKT TÝDNE


wdlogo140

wdfAVGP_64

Disk WD řady AV-GP 3TB

Společnost Western Digital dodává na trh speciální pevné disky, které jsou ideální pro ukládání audiovizuálního obsahu v kamerových bezpečnostních systémech, PVR, DVR či set-top boxech.

Disky jsou vybaveny technologií SilkStream pro nepřetržité nahrávání nebo Preemptive Wear Leveling (PWL) pro rovnoměrné přejíždějí ramena. SilkStream optimalizuje plynulé přehrávání digitálního videa ve vysokém rozlišení HD, a to až ve 12 simultánních datových tocích.

Základní tech. parametry:


Transfer Rates Buffer To Host (Serial ATA) 6 Gb/s(Max)
Formatted Capacity 3,000,592 MB
Cache 64 MB
Hours of HD video 360


Ethernet a IP protokol válcují všechny ostatní typy technologií PDF Tisk Email

RLC_Jaromir_SimaAutorem odpovědí na redakční otázky k hlavnímu tématu je Jaromír Šíma, předseda představenstva RLC Praha a.s.

 

1. Jak se liší trendy v sítích a síťových technologiích pro datová centra, distribuční, rozsáhlé a další typy sítí? Jaké technologie se v jednotlivých případech používají a kam směřují?

    To je otázka minimálně na zadání seminární práce na VŠ. Zkusím ji pokud možno stručně odpovědět.

    V přenosových sítích i v datových centrech začínají praktické instalace pasivních částí nebo i přímo realizace 40G a 100G vysokorychlostních technologií. V datových centrech se díky hotovým standardům 40G a 100G Ethernetu rozhraní LAN začínají aplikovat vícevláknové páskové kabely typu ribbon a 12/24 vláknové optické konektory MPO/MPT. Počítá se s optickým propojením i mezi zařízeními v rámci stojanu nebo mezi sousedními stojany.

    V LAN sítích, kde lze očekávat požadavky na vysokorychlostní přenosy na páteři, nemá smysl instalovat kabely s multimodovými vlákny na vzdálenost větší než 300, respektive 100 m podle předpokládané požadované rychlosti. Singlemodová optická vlákna jsou levnější a cena laserových transceiverů pro ně výrazně poklesla. Multimodová vlákna mají smysl v LAN sítích pro průmyslové sítě pro rychlosti do 100 Mbit/s.

    V dálkových přenosových sítích WAN byl ustanoven standard přenosu DWDM s rychlostí 100 Gbit/s. Vzhledem ke kódování optického signálu a koherentnímu detektoru jsou nároky na pasivní část sítě výrazně nižší než při přenosu 40 G. Pokud potřebujete přejít z dnes běžných 10 G na páteři na vyšší rychlost, je výhodnější vynechat rychlost 40 G a jít rovnou na 100 G.

    A jak v přístupových sítích FTTx?  Pokud si dobře spočítáte nejen přímé náklady na pasivní a aktivní část sítě typu FTTB s přepínači v každé bytovce a metalickými kabely do bytů, ale i cenu energií a odběrných míst, tak je čistě optická síť typu FTTH s vlákny do bytů výhodnější i při vyšší ceně aktivních prvků.

    2. Za základní trend ve vývoji sítí je většinou považováno zvyšování přenosové rychlosti. Jde opravdu o nejdůležitější vlastnost sítě? Jaké další důležité charakteristiky sítí hrají dnes roli a jak je budoucí trendy zahrnují?

      Zvyšování přenosové rychlosti je opravdu jeden z nejdůležitějších faktorů. Další sledované klíčové parametry závisí nejen na typu sítě, ale také na aplikacích. Je to hlavně latence – zpoždění při přenosu dat v síti. Úplně nejvyšší nároky na minimalizaci latence mají dnes burzovní systémy. V těch se řeší i hodnoty okolo 10 ns, které se vzápětí mohou přepočítávat na vydělané nebo prodělané peníze. Další klíčový parametr jsou změny ve vlastním zpoždění v průběhu času – tzv. jitter. Při velkém jitteru začne být např. přenos hlasu nesrozumitelný, nebo i prakticky nemožný. A samozřejmě chybovost přenosu dat v síti je také jeden z hlavních sledovaných parametrů. Zde nejlépe vychází optické sítě, u nichž je při dobrém návrhu chybovost přenosu prakticky nulová. Naopak v bezdrátových sítích  nebo starých metalických vedeních bývá rušení příčinou častých výpadků.

      3. Je zřejmé, že sítě spějí k unifikaci a propojování včetně poskytování sítí jako služby. Jak se to projevuje na nových vlastnostech sítí a co je nového v sítích z tohoto pohledu?

        Technologie Ethernetu a IP protokolu prakticky válcují všechny ostatní typy technologií ve všech oblastech. Ethernet a IP dnes najdeme nejen v kamerových a přístupových systémech, ale i v průmyslových řídících systémech, na lodích nebo ve vlacích. Na druhé straně v dálkových páteřních přenosových sítích WAN, které byly dříve doménou SDH/Sonet a ATM technologií, najdeme IP protokol přímo implementovaný nad optickou fotonickou vrstvou DWDM. Je možné si představit možnost zřízení služby L2 okruhu třeba Praha–Londýn 10GE bez nutnosti transformace paketů ethernetu po cestě.

        4. Soudobé sítě jsou prakticky vždy opto-elektrické, k přenosu se využívá kombinace elektrických a optických signálů, přičemž v různých uzlech sítě probíhá jejich vzájemná konverze. Jaké jsou novinky v oblasti jejich propojování? Jaké jsou a co přinášejí nejnovější technologie?

          Trendem ve vývoji je pokud možno minimalizovat počet opakovačů a převodníků O/E/O po cestě. Takže v dálkových DWDM sítích se používají čistě optické rekonfigurovatelné multiplexery ROADM. V přístupových sítích je výhodné budovat plně optické sítě FTTH. Technologie FttA (Fiber To The Antenna) zase minimalizuje použití drahých vysokofrekvenčních koaxiálních kabelů. Ale služby prvků L2 a L3 zatím pořád zůstanou založeny na klasickém elektrickém zpracování signálů pomocí čipů a procesorů. Jen zvolna a nenápadně se budou objevovat nejdříve vnitřní optické sběrnice. Např. firmy IBM nebo Intel oznámily vyvinutí celé řady technologií a patentů v této oblasti.

          5. Jaký je stav technologií vytváření čistě optických sítí? Jaký je současný stav jejich využití a jaké lze předpokládat trendy do budoucna?

            Čistě optické fotonické sítě s optickými přepínači zatím existují jen v návrzích a v pokusných laboratořích. Ale optické dálkové sítě bez nutnosti regenerace O/E/O přes 2 000 km se budují zcela běžně. V pojetí terminologie DWDM se do vzdálenosti 1 500 km bez regenerace počítají sítě mezi metropolitní. Takže v Česku jsou vlastně prakticky všechny „dálkové“ optické sítě vlastně metropolitní sítě. Jsme taková malá česká kotlina J. Dokud nebudeme mít optické procesory, tak vždy bude někde na konci sítě převodník O/E.

            6. Síť je vždy jednou z nejkonzervativnějších součástí informačního systému a její výměna či modernizace je poměrně komplikovaná. Proto je životnost sítě jedním z důležitých faktorů při jejím návrhu. Jak lze dnes odhadnout životnost sítě a nakolik takový odhad může v budoucnu odpovídat realitě?

              Hodně záleží na tom, jak je tato síť postavena a jaké materiály a součástky byly zvoleny. Od jakého výrobce a do jakého prostředí. Jinou životnost budou mít aktivní a jinou pasivní prvky sítě, nejen z hlediska samotné funkčnosti, ale také z hlediska morálního zastarání. Dnes dobře postavená optická síť musí vydržet minimálně 30 let a více. Vlastní životnost optických kabelů může přesáhnout 100 let. Ale na druhou stranu jsem už viděl optické sítě, jejichž životnost se dala počítat jen na tři až čtyři roky. Pokud to tak bylo plánováno, je to samozřejmě v pořádku.

              Aktivní prvky sítě dnes obvykle dříve zastarají, než přestanou fungovat. Je také rozdíl, jestli se použijí aktivní prvky typu LAN do přístupových sítí nebo na páteřní sítě místo dražších prvků, které jsou přímo navrženy pro Telco segment. Technologii Ethernet dnes najdeme na všech úrovních sítí a tak hodně malých ISP moc nerozlišuje, ve kterém provedení prvky použijí – zda LAN nebo Telco. S tím souvisí spolehlivost prvků a garance dostupnosti dílů. Který výrobce prvků LAN vám bude garantovat dostupnost dílů a servisu 10 let? Na druhou stranu je v LAN sítích běžné přibližně každé čtyři roky prvky obměnit za modernější a výkonnější – stejně je už nikdo neopraví J. V přístupových sítích bych byl daleko opatrnější. Zkuste si třeba spočítat skutečně všechny náklady na výměnu koncových jednotek v síti FTTH pro 10 000 uživatelů při zvýšení rychlosti sítě. V tomto případě se vyplatí tolik nešetřit a použít rovnou na začátku výkonnější prvky.

              Joomla Templates and Joomla Extensions by JoomlaVision.Com