Autorem úvodního článku k tématu je Dag Jeger, externí odborný redaktor NETGURU 

Motto: „V roce 1984 zakládají tehdy mladí manželé Len Bosack a Sandy Lerner společnost, jejíž název je odvozen od města San Francisco a logo firmy dodnes připomíná stylizovaný pohled na most Golden Bay Bridge. Ačkoli pracují zhruba 500 metrů od sebe a oba mají počítače zapojené do podnikových sítí, jejich oddělení nejsou schopna vzájemně komunikovat. Každé z nich používá různou komunikační technologii a protokoly. Bosack proto navrhuje způsob, jímž lze obě oddělení propojit a sdílet nejenom data ale také programy. O dva roky později již společnost prodává svůj první komerční multiprotokolový směrovač, zařízení, které umožňuje propojovat různé počítačové sítě využívající k přenosu různé komunikační protokoly a techniky.“ Z historie.

1) Architektury aktivních síťových prvků se v　posledních dvou desetiletích velmi výrazně vyvijely mnohdy různými směry od pevných struktur přes síťové procesory, paralelní systémy k　hybridním architekturám. Lze dnes určit směr, kterým se budou v　budoucnu ubírat a jaké kvality, se předpokládá, že přinese? ...

3) Jaké změny přinesou do oblasti architektur aktivních síťových prvků nové trendy v budování sítí, např. aktivní sítě (Active Networks)? Jak jste na ně připraveni?

4) Zdá se, že zlepšování vlastností síťových prvků je v poslední době především záležitostí technologií, nikoli principů. Je tomu tak nebo se dá očekávat v blízké budoucnosti nějaká zásadní principiální změna v architektuře aktivních prvků?

5) Je nutné nebo vhodné brát při volbě síťových prvků jejich architekturu a použité technologie nebo dostačuje pouze splnění požadovaných parametrů? Jak je to s interoperabilitou zařízení s různými technologiemi?